Obec Brantice se nachází jihozápadně od Krnova se kterým bezprostředně sousedí. Přes Brantice se táhne Brantická vrchovina, která spadá do pohoří Nízkého Jeseníku.
První zpráva o obci je z r. 1222, kdy markrabě Vladislav Jindřich daroval ves komořímu Bernhardovi. Při dělení Opavského knížectví v r. 1377 připadly Brantice, které obdržel jako léno vladyka Vejkart z Brantice, ke knížectví Krnovskému. Majitelé se pak rychle střídali.
Kancléř Jeroným Reinwald, který získal ves v r. 1561 od krnovského knížete Jiřího Bedřicha, vystavěl v 70. létech 16. století v Branticích místo zchátralé tvrze, připomínané již v r. 1449, zámek. Další z majitelů, Bohumil Tracha z Březí, zahájil v roce 1711 přestavbu zámku, ve které pokračovali další majitelé, zejména hrabě Zikmund Josef z Khuenbergu, který Brantice koupil v r. 1802. V r. 1901 získali Brantice Lichtensteinové.
Radim patřila v létech 1485-1848 k Brantickému statku. Po zrušení panství jako správních jednotek patřily Brantice od r. 1850 k okresu Krnov. V důsledku válek v 15. a 17. století bylo toto silně zpustošené území osídlováno zejména německými osídlenci a získalo tak převážně německý charakter. Ke změně došlo až po r. 1945, kdy obec byla osídlena českými občany z vnitrozemí.