Obecní úřad Mikulovice.
Mikulovice leží při řece Bělé (střední nadm. výška 320 m), a to v té části jejího údolí, které je na našem území nejnižší a nejširší, řeka zde přibírá z pravé strany říčku Olešnice a potom východním směrem teče do Polska k Nyse.
Rozkládají se podél důležité silnice z Jeseníku na severovýchod k mikulovickému hraničnímu přechodu do Polska.
Historicky jsou Mikulovice doloženy již od středověku. První písemná zmínka je z roku 1263. Osídlení údolí řeky Bělé je však určitě starší než dokládají první historické listinné záznamy. Můžeme se domnívat, že již minimálně od 10. století byl prostor dnešních Mikulovic předmětem zájmů prospektorů drahých kovů. Zlato bylo získáváno z náplavů řeky Bělé a Olešnice. Pozůstatky této činnosti nacházíme dodnes.
K těžbě zlata se lidé vraceli i v pozdějších obdobích. Velmi zajímavé ukázky pozůstatků tzv. „prstovitého dobývání“ můžeme vidět při cestě z Mikulovic do Ondřejovi, když projíždíme tzv. „Zlatým rohem“ podél potoka Olešnice. Mikulovice byly roku 1907 povýšeny na městys. Součástí je osada Buchberk, přejmenovaná na Bukovec, v roce 1960 byly připojeny dříve samostatné vsi Kolnovice a Široký Brod s příslušnými osadami. Z významnějších památek u nás máme kostel sv. Mikuláše (z r. 1550). Dále staletý chráněný tis. Jeho stáří je odhadováno na 700 - 800 let, obvod kmene 298 cm, výška 13 m. Tis obecný červený (Taxus baccata L.) najdete u kostela.
Na závěr bychom ještě zmínili dvě lípy u pomníku sv. Jana Nepomuckého, jejichž stáří je odhadováno na 150 - 180 let. Lípa srdčitá (Tilia cordata Miller) má obvod kmene 300 cm, výška 26 m a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop) má obvod kmene 328 cm, výška 25 m. Jsou vedle autobusové zastávky v centru obce Mikulovice.