Obecní úřad Skrbeň.
Název obce má neznámý původ, v záznamech
se vyskytují tyto podoby:
-latinsky-Scriben (1174), Skrbyn (1263)
-česky-Skrbeň (1438)
-německy-Khurwein, Kirbein 1521, Kirwein 1771.
Území kolem obce bylo osídleno již na
sklonku pravěku, byla zjištěna
nepřetržitá řada osídlení od doby
neolitu (mladší doby kamenné) až do
doby Velkomoravské říše (9.st.n.l.).
První písemná zmínka je z roku 1174,
kdy "vladyka Sedleck synů nemaje
daroval ves Skrben kostelu sv.Václava
v Olomouci".
Ve 13. století je Skrbeň v držení
několika světských majitelů, tzn.že
byla kostelem prodána.
Roku 1263 se uvádí vladyka Donon ze
Skrbeně a řada dalších.
Ve 14. století vlastnil největší díl
obce Filip ze Skrbeně.
Tento majetek koupil r.1379 markrabě
Jošt, dalším majitelem byl Lacek z
Kravař, po něm Aleš a Václav z
Doloplaz.
Jejich potomci se aktivně zúčastnili
husitských válek, za kterých byla obec
několikrát popleněna.
V r.1437 byla ves prodána Ondřeji
Znatovi z Ojnic.
Za válek krále Jiřího z Poděbrad s
uherským králem Matyášem, se vesnice v
letech 1481-1490 zmocnilo město
Olomouc.
Roku 1531 odkázala Markéta z Ojnic
Skrbeň svému vnukovi Janovi z Hříště
(u Přibyslavi).
Ten od tohoto okamžiku přijal přídomek
Skrbeňský, který jeho potomci užívali
ještě ve 20.století.
Roku 1574 Skrbeňští ves prodali Petrovi
Pražmovi z Bílkova, ten ji pak r.1579
za 21 000 zlatých prodal městu
Olomouci, v jehož majetku se nacházela
až do zrušení poddanství v roce 1848,
kdy se stala jednou ze samostatných
obcí olomouckého okresu.
Za třicetileté války i Skrbeň velmi
trpěla.
Před touto válkou patřila k větším
vesnicím, po jejím skončení však byla
třetina domů pustých.
Obec byla samostatná do roku 1980, do
roku 1990 byla v rámci probíhající
integrace součástí Horky nad Moravou.
Dnes je opět samostatnou obcí.
Památky a významné objekty:
-monumentální barokní socha sv.Floriána
-tvrz ve statku
-několik křížů a božích muk
-Zlatá křepelka (Motorest)
-železniční trať.